7: Akce!
Naruto se rozhodl, že si to s Itachim raději vyříká hned další den.
„Naruko! Co tady děláš?“ ptala se překvapeně Mikoto, když ho jakási mladá žena přivedla k ní do pokoje.
„Ráda bych mluvila s Itachim,“ odpověděl Naruto rozhodně. Tušil, že to nebude zrovna nejpříjemnější rozhovor, ale chtěl ho mít co nejdřív za sebou. „Je tady?“
„Jistě, je. Ale probírá nějaké záležitosti s otcem. No, zajdu pro něj.“
Během pár minut byla zpátky i s Itachim a ten si odvedl Naruta k sobě do pokoje.
„Potřebuješ něco, Naruko?“ usmál se na něj. Teprve teď si Naruto všiml, že v jeho očích je opravdu něco víc, než jen přátelství.
„Chtěla jsem si promluvit o tom včerejším odpoledni.“
„Stalo se něco?“ ptal se starostlivě.
„Vlastně jo. Celý odpoledne… byla to jenom přátelská schůzka, že jo?“ Itachi se zarazil a srdce se mu rozbušilo.
„No… totiž… já,“ nevěděl, co říct. Opravdu bylo tak moc pošetilé to brát jako rande?
„Totiž… promiň, ale já bych s tebou na rande jít nemohla. Teda, jsi strašně milý a pozorný, ale… no… já nemůžu jít na rande s někým, koho nemiluju. A já tě fakt mám ráda, jseš skvělej kámoš, jenže… nemiluju tě,“ kousl se do rtu a čekal na Itachiho reakci. Ten měl najednou tvář kamennou a neprostupnou.
„Miluješ Sasukeho, že?“ Narutovi ze rtu vytekl úzký proužek krve.
„Jo,“ šeptl tiše. Itachi se k němu otočil zády.
„A tak to je vždycky,“ řekl zahořkle. „Vždycky, když se mi nějaká holka třebas jenom líbí, tak je zamilovaná do něj. Co má on a já ne?!“ otočil se na něj a hledal u něj odpověď.
„Otázka není, co má on, ale co máš ty,“ odpověděl Naruto. „Jsi mnohem milejší, přátelštější a hodnější, ale… v tom je právě ten problém. Nevim jak u ostatních, ale já bych nikoho takovýho mít nemohla. Mě takovýhle stálé milé chování nudí. Já ptřebuju někoho, u koho nikdy nevim, jak bude reagovat. Potřebuju někoho, kdo nebude stálý a přes to si jím můžu být jistá. Potřebuju někoho, ke komu se musím postupně dopracovat a ne toho, kdo se mnou bude hned. Promiň, Itachi. Jsi milej kluk.“
„A v tom je právě ten problém, já vim,“ povzdechl si a znova se otočil čelem k oknu.
„Můžem spolu někdy někam vyrazit?“ zeptal se Naruto. „Nerada bych tě ztratila, i když jsi jenom kamarád. Je mi s tebou příjemně.“
„To bych byl rád.“
„Kdes byla?“ zajímal se Minato, když se vrátil zpátky.
„Za Itachim,“ usmál se na něj. „Zítra večer vyrážíme na bowling.“
„Tak jsi změnila názor?“ zašklebil se kysele Sasuke.
„Ne,“ usmála se na něj. „Konec konců-nechceš jít s náma? Itachi prej bere nějaký svoje kámoše, ale čím víc nás bude, tím líp.“
„Chcete si snad kazit večer?“
„Jsi strašně roztomilej, když žárlíš,“ usmál se na něj a zopakoval mu to, co minule. A Sasukeho to znova dopálilo. „Ostatně, to jenom ty sis domyslel, že to má být rande.“
„Vážně? Tak promiň. Jeden chlap ti očividně nestačí.“
„Seš tak nechutně sebestřední idiot, že se divim těm nánám, co tě maj radši, než Itachiho,“ zaškaredil se na něj a odešel k sobě do pokoje. „A sobě se divim taky,“ dodal si už potichu.
„Er, Naruko?“ nadhodil další den při obědě Sasuke.
„Chm?“ zvedl hlavu a usmál se na něj.
„No, platí ta pozvánka na dnešní večer?“ Narutův úsměv se roztáhl do širšího, škodolibého úsměvu.
„Ale ale, chce se snad pan Dokonalý Uchiha přidat?“ zeptal se posměšně. Sasuke se zamračil.
„Jenom mě napadlo, že bych se mohl přidat,“ pokrčil zdánlivě lhostejně rameny. „Stejně nemam co dělat.“
„V půl osmý vyrážíme,“ usmál se na něj nakonec Naruto.
„No moment! A kdy jako přijdete domů?“ zamračil se Minato
„Jé, já ti to zapomněla říct! Ten bowlingovej klub vlastní jeden z přátel Itachiho a budem přespávat přímo tam.“
„Jak jako, přímo tam?! Budeš sama mezi tolika kluky?!“
„Neboj, tati, je slíben pokoj pro mě a Konan, což je mimochodem další holka, takže tam nebudu jediná holka,“ protočil očima Naruto.
„A ví o tom máma?“
„Pane bože, tati! Nepotřebuje to vědět, je dvě stě kilometrů daleko a tak jako tak by si mě nemohla přijet zkontrolovat.“
„No počkej, já jí zavolám,“ vedl si tvrdohlavě svou Minato.
„Posluš si,“ povzdychl si Naruto.
„Kushina Uzumaki,“ ohlásila se ve svém mobilu a dál očima pročítala poznámky, které si teď zapsala.
„Ahoj, tady Minato,“ ozval se z telefonu hlas otce jejího syna.
„Jé, ahoj,“ usmála se a odložila poznámky. „Jak se máte?“
„Jo, celkem to jde. Ale Naruko si teď usmyslela, že půjde se Sasukeho starším bráchou a jeho kamarády na bowling a že tam přespí,“ Kushina čekala, že se ozve ještě něco, ale v telefonu bylo najednou ticho.
„No, a kde je problém?“
„Kde je problém?! Chce jít někam do prčic s lidma, který ještě ani jednou neviděla!“
„A ty toho Sasukeho bratra znáš?“
„Samozřejmě!“
„No, a je to nějakej vandal, úchyl, feťák…“
„Pro všechno na světě, děláš si srandu?! To bych jí k němu ani nepustil!“
„No tak kde vidíš problém?!“
„Vždyť nemůže jenom tak přespat v úplně neznámém prostředí s lidma, které ještě ani neviděla!“
„Věř mi, že se seznámí rychle,“ povzdechla si Kushina. Měla počítat s přehnanou rodičovskou péčí, když Naruta Minato tak dlouho neviděl.
„No, aspoň že s ní půjde i Sasuke,“ řekl si jakoby pro sebe blonďák.
„Ježiš neboj se tak! Věř mi, ona se dokáže o sebe postarat.“
„No a… nechtěla bys někdy přijet?“ Kushinu jeho otázka zaskočila.
„Ráda bych, Minato,“ její nechápavý a rázný hlas se ihned obrátil v opravdu lítostivý. „Ale mám tu rozdělanou práci. Je mi líto, ale já si nemůžu jenom tak odjet a soudní líčení má být už pozítří.“
„No… tak přijeď kdykoliv jindy,“ navrhl Minato. „Tady budeš mít vždycky dveře otevřený. Navíc by ses mohla vidět s Naruko. A i já tě rád uvidim,“ dodal po krátký odmlce. Kushina se usmála. Chvilku tam seděla s mobilem přitisknutým k uchu a jenom poslouchala ticho, jak se přenáší z druhého konce k ní.
„No, potřebuješ ještě něco?“ zeptala se nakonec.
„No, jak se máš ty?“
„Jde to, ale Naruko s sebou vzala dobrou náladu a mě se nějak nechce domů.“
„Jo, tý energie a dobrý nálady má až moc,“ souhlasil se smíchem Minato. „Měl jsem Sasukeho předem varovat.“
„Ježiš, na co se tak dlouho připravuješ, když to teda není rande?“ volal přes zavřené dveře do Narutova pokoje Sasuke.
„Na první dojem,“ bylo mu odpovědí.
„Ježiš, tý bandě zaostalých magorů je stejně jedno, jak budeš vypadat!“
„Uvědomuješ si, že mluvíš i o svém bratrovi?“
„No právě,“ ušklíbl se Sasuke, který se prostě navlíkl do džín a trika s krátkým rukávem.
„Hej! Takhle o Itachim nemluv!“ ozvalo se zlobný vřísknutí.
„A pak že spolu nechodíte!“
„Copak holka musí s klukem chodit, aby si řekli víc, než ahoj? Kruci!“
„No tak se tak nerozčiluj,“ protočil oči Sasuke.
„Ale ne, rozmazala jsem si řasenku.“
„Pane bože,“ Sasuke jenom zaklonil hlavu. Už fakt neměl na to, aby se k tomu nějak vyjadřoval.
„Tak, jdeme!“ vyšel o dvě minuty později Naruto ze dveří. Na sobě měl krátké džínové kraťásky, které černá stuha spojovala s bílýma nadkolenkama. K tomu měl oranžový top a džínovou mikinu uvázanou kolem pasu. Na nohou měl černý kecky, oči kouřově namalovaný a vlasy vyčesaný do jakýhosi drdolu. Sasuke si jen povzdechl.
„Ženský,“ zamumlal a raději šel dál. Před domem už na ně čekal Itachi.
„Páni, ty máš motorku?“ byl překvapenej Naruto.
„No jasný,“ usmál se na ní.
„No jo, ale jak teď s náma pojede Sasuke?“
„Na vlastní,“ zašklebil se na ní mladší Uchiha. „Počkejte minutku, hned jsem tady.“
„Páne jo, ale je to hezká mašinka,“ uznale si to prohlížel Naruto. „Z nuly na sto asi udělá rychle, co?“
„Jo, není to zrovna nejslabší mašina,“ usmál se Itachi. „Zajímáš se o ně?“
„Zájem je silný slovo. Prostě mám jenom ráda rychlou jízdu.“
„Jo, tak to sis vybrala špatného šoféra,“ usmál se. „Já raději klidnou jízdu. Na rychlost je u nás odborník Sasuke.“
„Všechno slyším,“ během vteřiny vedle nich stál i Sasuke. „Tak jedem, nebo co?“ do obličeje mu vidět nebylo, protože měl na hlavě helmu, ale Naruto cítil, jak se šklebí.
„Jasně že jedem,“ Itachi podal Narutovi helmu a sám si nasadil svojí. Pak si sedl a nastartoval motorku. Naruto si nasadil půjčenou helmu, sedl si za Itachiho a obejmul ho kolem pasu. Hned na to vyrazili. Narutovi bylo dobře, ale jak viděl Sasukeho jenom se mihnout kolem nich, bylo mu jasný, že ještě líp by se cítil za ním. Cítit jeho pevný tělo, naplno nasávat jeho omamnou vůni… Raději Itachiho obejmul pevněji, aby nespadl.
O pár minut už dojeli před bowlingový klub nedaleko města a Sasuke se na ně šklebil.
„No to je dost, že jste taky tady,“ nadhodil provokativně. Naruto neměl chuť odrážet jeho výpadky, a tak se jen na Itachiho děkovně usmál.
„Páni, Itachi, pročs nám neřekl, že s sebou bereš i svého malého brášku?“ vyšel dvě vysoký blondýn s vlasama svázanýma do culíku.
„Já ho nezval, to Naruko,“ vysvětlil mu a radostně si s ním potřásl rukou.
„A ty asi budeš ta slavná Naruko, o které Itachi takovou dobu básnil, že?“ mrkl na něj dotyčný blonďák. „Deidara, těší mě.“
„Naruko Uzumaki, taky mě těší,“ Naruto mu úsměv opětoval a stiskl mu ruku. Ten blonďák mu byl sympatický. Cítil z něho stejnou energii, kterou i on dával do všeho.
„A já nejsem věc, aby mě s sebou Itachi vláčil, Deii,“ odfrkl si Sasuke.
„Jistě že ne, Sasu-chan,“ odpověděl mu blonďák a Naruto vyprskl smíchy.
„Tak Sasu-chan, jo?“ nedokázal se přestat smát. Sasuke po ní hodil jeden svůj zlostný pohled. „To je tááák roztomilý, Sasu-chan.“
„Neříkej mi tak,“ okřikl jí zlobně.
„A pročpak ne, Sasu-chan?“ zeptal se nevinně blonďák, ale to už musel utíkat před zuřícím Sasukem.
„Měls pravdu, Itachi,“ usmál se na svého dlouholetého přítele blonďák, když pozoroval Naruko, jak stále utíká před Sasukem. „Je naprosto originální. A dokáže rozpohybovat i tvého bratra, což se jen tak nevidí.“
„Což se vůbec nevidí,“ opravil ho Itachi. „Jí by t možná mohlo vyjít.“
„Další z jeho fanynek?“
„Svým způsobem.“
„Jak to myslíš?“
„Copak to nevidíš? Ti dva se pořád provokují, pak si nadávají a pak zas provokují. Ale ostala se s ním nejdál, z těch všech holek. Jo, ona má šanci.“
Komentáře
Přehled komentářů
Tak Sasu-chan jooooooooo? Parada,sa tesim na ksichtik Sasukeho,ked zisti kto je vlastne Naruko .
.....
(akimari, 16. 4. 2010 17:45)tak Sasu-chan. xD xD xD. Jáj konečne sme sa dočkali pokráčka, a stálo za to :)
.::.
(Arya(arya-chan.blog.cz), 15. 4. 2010 18:20)kyaaaaaaaaaaaa to je super a teraz rychlo pokracko :D som strasne zvedava kedy sa to seeeeecko seculinko prevali a vyjde na javo ze naru je vlastne naru :DDDD
...
(*veryska*, 15. 4. 2010 17:25)*v rukou pompomy, ty roztleskávačský třásně, poskakuje okolo a vyřvává "Do toho, do toho povídko" xD* Krásnej dílek, jen je mi líto Itachiho, doufám že i tak tam bude šťastnej :)
................................-
(noriuke katsa kai sairo, 15. 4. 2010 15:40)
jááááj!!!!tenhle díl byl fantastickej!!!
no a stačilo Sasu-chan a byla jsem mrtvá smíchy...už aby tu bylo pokračování!!!!tenhle cyklus miluju!!!
<3
(Midori-chan, 15. 4. 2010 15:36)Ahoj Ten-ten,sice sa este nepozname,ale milujem tvoje powiedky,mno tak som ti poslala na facebooku request,ze ci by si si ma nepridala ^^
=0)
(Teressa, 15. 4. 2010 7:50)to bolo super!!!! uz sa neviem dockat pokracovania%) uz aby tu bolo=) tie ich hadky su jednoducho bozske!!! =) rychlo prosiim dalsi diel=)
...
(terkic, 14. 4. 2010 19:50)naprosto parádní díl:) jen je mi tak trochu líto Itachiho, ale Naruko(Naruto) tady prostě patří k Sasukemu:)
jupí
(Eclair (www.eclairsstories.estranky.cz), 14. 4. 2010 18:55)konečně další dílek:D:D:Dtak Sasu-chan jo:D:D:Duž se těším na další dílek;-)
.........
(Iruka sensei, 14. 4. 2010 18:54)Jopík tothle ja naprosto parádní story, už se nemůžu dočkat dalšího dílu :D
...
(tess, 14. 4. 2010 18:45)jo a chtěla sem se zeptat jestli někdy v dohledný době přibude kapitola k RealiyShow? ;-D
...
(tess, 14. 4. 2010 18:44)skvělá kapitola. dostal mě ten konec. ještě teď mám na rváři škleb. jenom mi bylo trochu líto itachiho. nemohl by nauto mít nějakou kamarádku se kterou by se dal dohromady? jemi ho fakt líto. a nebo třebe deidaru. jinak už se strašně těšim na další kapitolku.
............
(Haku, 16. 4. 2010 17:45)