Bejt v normálu v období dospívání je samo o sobě nenormální

Byl tvrdě přiražen na zeď ve svém vlastním bytě. Jelikož to nečekal, z úst se mu vydral tichý výkřik. Na jeho tělo se přitisklo jiné, o malý kus vyšší a stejně vypracované tvrdým tréninkem.

„Konečně, Naruto,“ zašeptal mu ochraptělým hlasem do ucha známý hlas. Jeho rtů se zmocnily jiné. Ukořistily je v dravém, majetnickém polibku. A Naruto, s pusou mírně pootevřenou překvapením, mu to vše svou pasivitou jen ulehčoval.

V jeho ústech se objevil cizí, horký jazyk. Nejdřív detailně a divoce prozkoumal každý koutek blonďákových úst. Pak se ho rozhodl vyprovokovat k činnosti. Nejdřív se o něco stáhl a jazykem pečlivě objel konturu blonďákových úst. Chutnaly sladce a on se proto zdržel o něco déle než původně zamýšlel. Potom se však vrátil zpátky do té lákavé jeskyně a přejel po plyšovém povrchu blonďákova jazyka. To však naruta konečně probralo z počátečního šoku.

„Sasuke, ne!“ jeho ruce, dosud bezvládně svěšené podél těla, se prudce vyšvihly a pokusily se od sebe staršího mladíka odstrčit. Ten však reagoval pozoruhodně rychle. Hbitě jeho ruce zachytil a tvrdě je přirazil ke zdi nad blonďákovou hlavou. Blonďák zasyčel bolestí.

„Ale ano, Naruto,“ znovu propojil jejich rty v polibek, mnohem vášnivější a divočejší, ale také mnohem kratší. Správně si totiž uvědomil, co má Naruto v plánu. A tak raději kousnutí neriskoval a přemístil se na jeho lákavě odhalený krk.

„Ale Sakura-“

„Ser na Sakuru!“ zavrčel a kousl ho do té voňavé kůže. Tohle bylo přesně to, co chtěl a potřeboval.

„Ale ona a vaše dcera-“

„Říkám ti,“ přirazil své koleno do blonďákova rozkroku tak tvrdě, že Naruto přivřel oči bolestí, „ser na ně! Teď mě zajímáš jenom ty,“ vrátil se zpátky k jeho ústům.

„Ale-“ zašeptal blonďák zničeně.

„Ne!“ přikázal a tvrdě si vzal jeho rty. Musel mu dokázat, že to tu má na povel on a že nemá senu se bránit. Očividně to Naruto pochopil, ale i nadále zůstával pasivní, což Sasukeho rozčilovalo. Jeho ruce si přendal tak, aby je svíral pouze v jedné ruce a levačkou přejel po jeho tváři až ke krku. Tam mu jedním přesným pohybem zvrátil hlavu do záklonu a pusou ho drsně donutil spolupracovat.

Tak dlouho na to čekal! Tak dlouho toužil po jeho dotecích, polibcích, jeho slastném křičení a sténáním. Dnes se toho dočká, to věděl jistě. Nikdy by mu nedokázal ublížit a s čistým svědomím žít dál, ale teď už se nemohl držet zpátky. Až moc dlouho odolával a teď to už nemohl vydržet.

Lehce ho odlepil od stěny a ruce mu zkroutil za záda. Naruto znova zasyčel bolestí. Sasuke s ním smýknul tak, že se blonďák ocitl zády k ložnici a on k němu byl stále čelem. Naruto měl zavřené oči a kutálely se mu z nich slzy. Vlastně ani nevěděl, proč brečí, ale… připadal si tak… poníženě, tak pokořeně.

Sasuke ho strkal směrem k ložnici, ústy však stále neopustil jeho pokožku. Teď se zaměřil na jeho krk, na který se chtivě přisál a následně po sobě nechal načervenalé znamení. To zopakoval asi ještě dvakrát, než dorazili k posteli v Narutově ložnici. K rozlehlé posteli s příhodně zařízeným letištěm.

Strčil do Naruta a ten se ocitl zády na své měkké posteli. Ihned vzepjal tělo k protestu, ale Sasuke mu na něj neposkytl čas. Hned blonďáka uvěznil tělem pod sebou. Znova mu skroutil ruce a přesunul je k letišti v hlavě postele. Tam je bezpečně zachytil jednou rukou, tou druhou sáhl do kapsy a vytáhl hedvábný, přes to však velmi pevný černý šátek, kterým mu ruce k letišti pevně přivázal. Naruto s nimi ihned trhl, ale šátek se mu jen zaryl do rukou a nepovolil. Nebylo to bolestivé, ale nepohodlně to tlačilo.

Sasuke se spokojeně usál a znovu hladově zaútočil na jeho rty. Líbal ho dravě, vášnivě a neustále vybízel Naruta ke spolupráci. Chtěl, aby si to užili oba. A Naruto si zděšeně uvědomoval, že se k němu chce přidat. Nebránil se. Nemělo smysl bojovat sám se sebou. Už takovou dobu byl sám a teď věděl, že touží po jakékoliv společnosti a pozornosti, i kdyby se mu měla dostávat od jeho pradávného rivala.

Opatrně jazykem odpověděl na Sasukeho škádlení. Černovlásek ihned zaútočil s ještě větší intenzitou a ještě větším elánem. Naruta to zaskočilo, ale snažil se mu odpovídat na jeho žádoucí polibky, ale ty se brzy změnily. Jako by Sasuke akceptoval jeho nejistotu, začal ho líbat jemně a opatrně. A Naruto v polibcích začínal získávat jistotu. Chtěl si ho přitáhnout blíž k sobě, a tak podvědomě trhl rukama. Šátek však držel pevně a on zklamaně vydechl do Sasukeho úst. Ten se pousmál a jedna jeho ruka vystřelila k šátku. Tam se však zarazila.

Sasuke to celý měl podrobně naplánovaný. Musel se však přiznat, že s Narutovou spoluprácí tak docela nepočítal. A líbila se mu. Chtěl by jeho ruce cítit na sobě. Ale… co když to byl od Naruta dobře promyšlený krok? Co když se mu vzepře hned, jak ho rozváže? Naruto vycítil jeho nejistotu. Lehce pohnul zápěstím, jenom tak, jak mu to šátek dovoloval, a stiskl Sasukeho ruku. Nevěděl, proč to udělal, ale cítil, že to potřebuje. Že to oba potřebují.

Sasuke už neváhal ani vteřinu. Rozvázal mu ruce a sám mu rukou přejel od dlaní až po pas. Narutovy ruce se pohnuly a on už instinktivně strnul. Blonďák mu je však jenom omotal kolem krku a přitáhl si ho k sobě blíž. Hra jeho jazyka se změnila v poněkud vášnivější a dominantnější a nyní to byl on, kdo zkoumal ústa toho druhého, když využil Sasukeho strnulosti.

Sasuke se pousmál a živě se pustil do hry jazyků, do souboje o nadvládu. Jejich jazyky se o sebe třely a jejich ústa se neustále pohybovala. Sasuke si plně užíval okamžik, o kterým tak dlouho sil, ale o kterým si nedovolil ani doufat, že se někdy stane skutečností. A teď tu ležel na tom vzrušujícím blonďákovi a jeho smyslné rty cítil na těch svých.

Naruto naproti tomu nedokázal vnímat nic s výjimkou spalující touhy, která se u něj objevila před několika okamžiky a za těch pár minut dokonale ovládla celé jeho tělo. Kromě ní cítil jen jejich stále se stupňující polibky a Sasukeho ruce na svých bocích. Nyní ho jenom lehce hladil, ale Naruto věděl, že dneska tu není jenom kvůli tomuhle. Dneska od něj Sasuke bude chtít víc, mnohem víc. A on mu, k vlastnímu úžasu, hodlal vyhovět.

Když se od něj Sasuke odtrhl, zaklonil hlavu a dlouze vydechl. Jejich ústa stále spojovala táhlá lina. Když si toho černovlasý všiml, přivřel oči a kousl se do rtu. Už jenom pohled na to a na blonďákovi vzrušením zčervenalé tváře ho pomalu přiváděly o rozum. Všechno kolem tohohle stvoření přitahovalo jeho pozornost, čímsi ho okouzlovalo.

„Sasuke!“ zamumlal Naruto a aniž by mu dal šanci k protestu, přitáhl si ho pro další polibek. Sasuke se jenom pousmál jeho nadšení, ale nehodlal se nijak bránit. Jenom rukama zajel pod triko, přes kterého Naruta doteď hladil, a lehce ho vyhrnul. Když se jeho prsty dotkly opálené a nyní také rozpálené kůže, Naruto se celý napnul a tiše mu zavzdychal do úst. Sasuke se znovu pousmál a tentokrát už si doteky jejich kůží vychutnal pořádně. Rukama bloudil po jeho plochém břiše a polibky si stále podmaňoval jeho ústa.

Naruto se cítil šíleně. Ještě před několika okamžiky by se bránil až do krve. A teď tu vzdychal a div že se nezmítal pod Sasukeho dotyky. Věděl, co přijde, a ze srdce toužil po tom, aby se to už stalo skutečností. Netušil, kde se v něm všechna ta chtivost a touha bere, ale rozhodně je nechtěl nijak omezovat.

„Sasuke!“ tiše zasténal, když se černovláskovi prsty náhle ocitly na jeho bradavce. Sasuke se jen pousmál a zamnul dotyčnou bradavku mezi prsty. Naruto zaklonil hlavu a hlasitě zasténal. Černovlásek mu jako odpověď na to zcela sundal triko a zahodil ho kamsi do temného kouta. Ruce vrátil zpátky k tvrdým hrbolkům na blonďákově hrudi a ústy hladově sál kůži na jeho krku. A Naruto sténal hlasitěji a hlasitěji. Cítil, jak mu lehce brní podbřišek a jak se veškerá jeho touha bolestně nahrnuje do slabin. A Sasuke to pod sebou cítil taky.

„Ale ale, tady je někdo pěkně nadrženej,“ zabručel provokativně a lehce se na něm pohnul tak, aby se rozkrokem otřel o ten Narutův. Tak-tak sám zadržoval sten.

„Mmm. Něco proti?“

„Ne, ne, jistěže ne,“ usmál se a zamířil dolů. Na krku zanechal další načervenalý flíček. Pusou se přesunul jenom o pár čísel, ale rukama se přesunul až k místu, které si nápadně žádalo jeho pozornost. Hbitými prsty rozepnul knoflík a zip u kalhot, ale jejich odstraněním se nezdržoval. Zatím. Štíhlé prsty zmizely za látkou a blonďákovo tělo se jen okamžik na to ocitlo ve slastné křeči.

„Ano, Sasuke, ano!“ zasténal hlasitě a přirazil proti černovláskově ruce. Ten se spokojeně usmál, jazykem obkroužil temnou bradavku, jednou rukou se začal zbavoval zbytku Narutova oblečení a druhou stále pracoval na jeho erekci. „Ach, ano!“ Narutovi steny se stávaly intenzivnějšími a po každém z nich se Sasukemu po zádech rozeběhl příjemný mráz. A když se tělo pod ním konečně ocitlo úplně nahé, odtrhl se od něj, aby si ho konečně mohl prohlédnout. Ovšem ten pohled ho dostal ještě víc, než čekal.

Narutovo tělo, vypracované dlouhými a tvrdými tréninky a opálený dlouhými hodinami na sluníčku, před ním leželo lesknoucí se potem a nepravidelně dýchající. Na jeho vzrušením zčervenalé tváře se lepily vlasy a oči, doteď pevně semknuté, mu nyní umožňovaly pohled do nebe.

„Hej!“ lehce se zamračil a jednim pohybem se ocitl nad ním. „Já tu ležim úplně nahý a ty ses nezbavil ještě ani jednoho kusu oblečení, jo? No, tak s tím budu muset něco udělat,“ mlsně se olízl a ihned s zbavil Sasukeho tmavého trika. A hned na to se vrhl na jeho bradavky.

Sasuke zaklonil hlavu a syčivě vydechl. Ani ve svých představách se neodvážil doufat, že vy se do toho Naruto mohl takhle aktivně zapojit, ale teď si to o to víc užíval. Každej blonďákův polibek, dotek jazyka na rozpálené pokožce odměnil vzdechem. Jeho ruce putovaly po jeho zádech, avšak stále častěji se zdržovaly na jeho zadečku, až se tam zarazily úplně. Naruto zanechal své činnosti a tázavě se na něj zadíval. Sasuke však zaváhal. Neměl nic, co by mohli použít… přes to však jedním prstem opatrně vnikl do blonďákova análního otvoru.

Naruto v sobě ucítil mírný tlak a podvědomě se stáhl. Přestal se však soustředit na cokoliv jiného a toho využil Sasuke. Rychle se překulil zpátky nad něj.

„Klid, Naruto. Uvolni se.“

„A…ale-“

Narutovi protesty byly umlčeny v polibku. V něžném, jemném a vláčném polibku. Přestal se soustředit na prst v sobě a vložil se do polibku. Hned na to v sobě ucítil lehce nepříjemný pohyb. Začal se soustředit jen a pouze na polibek a nechal Sasukeho, aby ho opatrně roztáhl.

Sasukemu působilo připravování Naruta téměř muka. Cítil kolem svého prstu těsný prostor a věděl, že ho brzo ucítí kolem sebe. A to mu zatemňovalo mysl. Ale byl odhodlaný se přípravě velmi pečlivě věnovat. Opatrně prstem hýbal a různě jím ohýbal, ale stále nedosáhl toho, co zamýšlel. Opatrně tedy přidal další prst a netrvalo to snad ani deset vteřin a už našel to, co hledal. Naruto se odtrhl od jeho rtů, které až doposud líbal, a táhle zasténal. Sasukemu se na těle objevila příjemná husí kůže a on prsty znova otřel o měkkou tkáň v Narutově těle. Blonďák svůj sten zopakoval a pevně se sevřel kolem prstů v sobě. Sasukeho polila vlna horka a v už tak vzrušeném údu mu zaškubalo.

„Naruto,“ vyklouzl mu z úst sten. Blonďák obtočil prsty kolem vlastního penisu a přirazil na Sasukeho prsty. Ten to už nevydržel, vyndal z něj své prsty a rychle se zbavil zbytku vlastního oblečení. „Naruto,“ zašeptal Sasuke, kterého zburcoval pohled na Naruta, jak se snaží sám sobě ulevit.

„Sasuke,“ zadíval se na něj přivřenýma, touhou zastřenýma očima. „Pojď už, Sasuke. Potřebuju tě,“ ani nevěděl, proč to říkal, ale věděl, že to byla ryzí pravda. Ale pro Sasukeho to byl už opravdu poslední kapka. Nasměroval svůj penis na Narutův vstup a pomalu do něj vnikl.

Naruto sykl bolestí a přestal pohybovat rukou ve svém klíně. Sasuke byl větší než jeho dva prsty. Pálilo to, ale rozhodně ne tak moc, aby musel přestat. Když do něj Sasuke vnikl až po kořen, naklonil se nad něj a věnoval mu polibek. Věděl… ne, nevěděl, jak ho to bolí, ale rozhodně nehodlal nic dělat dřív, než k tomu dá impuls Naruto.

Ten po chvilce zjistil, že se cítí nezvykle plně. Sasukeho část v jeho nitru ho zvláštně naplňovala a uspokojovala a to ne jen na fyzické úrovni. Zkusmo se pokusil přirazit proti Sasukemu a jeho tělem projela neočekávaná slast, když se Sasukeho úd otřel o tu kouzelnou tkáň v jeho nitru. Pokoj se naplnil vzdechy dvou mužů a Sasuke poznal, že ten vysněný okamžik je tady.

Začal do něj opatrně přirážet, ale jeho něžné, citlivé a dlouhé přírazy byly nahrazeny krátkými, tvrdými a plnými chtíče. Narutovy ruce na jeho penise nahradily ty Sasukeho a oba dva se mohly oddávat pouze vlastní touze.

Trvalo to jen pár minut, než se Naruto s táhlým zavitím udělal do Sasukeho ruky a na obě jejich břicha. Kdo ví, jestli to na to mělo nějaký vliv, ale Sasukemu pak stačilo už jen pár přírazů do Narutova útlého těla a i on se udělal přímo do něj.

Zmoženě se svalil na postel vedle blonďáka a zhluboka oddychoval. Po pár vteřinách se od něj odtáhl.

„Jestli teď odejdeš, tak ti udělám takovou scénu, že si o ní bude celá Konoha vyprávět ještě za sto let,“ varoval ho se zavrčením Naruto, ale to už byl Sasuke zpátky u něj a zakrýval jejich nahá těla dekou.

„Neboj, Naruto, to bych ti nemohl udělat. Nebýt toho, na to seš moc dobrej milenec.

„No ty taky nejseš k zahození,“ odvětil lehce zrudlý blonďák. Sasuke se usmál. O svých schopnostech měl díky tomu, že když se Naruto vracel domů, byl plný energie, a teď ani neudržel otevřený oči, celkem slušném přehled.

„Díky. A teď spi. Dobrou noc, Naruto.“

„Dobrou noc, Sasuke.“

Když se Naruto další den ráno probudil, pár minut nechal zavřený oči a jen přemýšlel, jestli se mu to všechno jenom nezdálo. Lehký opar sexu, který se v pokoji stále ještě držel, ho však přesvědčil o opaku. Napnul tedy všechny smysly, ale nic nenasvědčovalo o tom, že by v pokoji byl přítomný ještě někdo jiný.

S lehkým povzdechem otevřel oči a jeho myšlenky se změnily. Opravdu je odsouzený k tomu, aby se celý život budil sám? Jistě, to, co včera udělal, bylo špatný. Když opominul fakt, že spal s klukem, tak Sasuke měl přítelkyni a dítě. Nemohl počítat s tím, že se díky té noci něco změní.

Překulil se na bok a chviličku nechápavě zíral na složený papír a černý šátek na polštáři vedle něj. Potom po papíře rychle chmátl a před očima si ho rozložil.

Naruto,

Je mi líto, že jsem tu nemohl být, když ses vzbudil, ale musel jsem brzo odejít na misi, ty jsi ještě spal a mně se nechtělo jakkoliv tě rušit.

Slibuju, že až se vrátim, nějak to se Sakurou zařídím. A proto bych tě chtěl poprosit, abys mi uvolnil jeden pokoj. Vždyť víš, jak umí být náladová. Kdyby ti to vadilo, nebudu mít námitky a rychle si něco seženu.

Vyspal ses dobře? Doufám, že ano, protože mně se vedle tebe spalo skvěle.

Brzo se uvidíme!

Tvůj                                                                                                                                    Sasuke

P.S.: Doufám, že nepohrdneš malým dárkem. Tenhle šátek je můj oblíbenej.

Modré oči zářily a na blonďákův obličej se vnutil potěšený úsměv. Když se dostal až na konec dopisu, skousl si spodní ret s na několik okamžiků očima visel na slově Tvůj.

Tak se přeci jen něco změní.

Sáhl po šátku a se šťastným úsměvem si ho přitiskl k srdci.

Sasuke tiše otevřel a zase za sebou zavřel dveře. Dům byl nasycený krásnou vůní a on už věděl, kde svou přítelkyni najde. Přes to však nejdřív nakoukl do obýváku. Uviděl tam pětiletou holčičku, jak si nadšeně cosi kreslí. Černé vlasy jí neustále padaly do zelených očí. Sasuke se něžně usmál. Byla úžasná a v poslední době to byla pouze ona, kdo ho tu držel. Ale teď se našlo něco, co ho mnohem silněji táhlo jinam. Nikdy nebyl příznivcem zbrklých rozhodnutí, ale pro něj to byl ochotný udělat. I když vlastně nevěděl, co od toho má čekat. Ale nevypadalo to, že by se přes den událo něco neobvyklého, a tak si domyslel, že Naruto s jeho stěhováním souhlasí. Obrátil se a vešel do kuchyně. Tam okolo sporáku tancovala. Jeho přítelkyně, která mu snad kdysi přišla přitažlivá.

„Ahoj,“ lehce nadskočila, otočila se a její obličej rozzářil úsměv.

„Sasuke!“ pustila pánev, udělala k němu krok a chtěla jej políbit, on však uhnul. Překvapeně se zarazila. „Děje se něco, zlato?“

„Buď tak hodná a sedni si, Sakuro,“ nechtělo se mu do toho. Nikdy nebyl z těch, kteří vyvolávají spory. Ale když jí viděl, jak tam sedí a s očekáváním se na něj dívá, tak věděl, že není vyhnutí. Nechtěl s ní být, neznamenala pro něj víc než minulost. „Je konec,“ vypadlo z něj dřív, než si to stačil uvědomit.

„C-cože?“ Sakuře mírně poklesla čelist. „Cos to říkal?“

„Promiň, Sakuro, nemyslel jsem to tak. Teda myslel, ale nechtěl jsem to říct tak krutě,“ zírala na něj s otevřenou pusou. Vypadal zmateně a ztraceně. Nikdy ho takhle neviděla. Ani když spolu začali chodit…

„Kdo to je?“ zeptala se tiše. Dobře věděla, co takové chování znamená. A když se tak Sasuke tenkrát před sedmi lety nechoval, jenom tiše doufala, že on je výjimka a že na něm prostě není láska vidět. Ale teď viděla, že to není pravda. Sasuke se jí několik okamžiků jen tiše díval do očí. Nikdy mu nepřirostla k srdci, ale vždy se o něj starala a porodila mu úžasnou dceru.

„Naruto,“ další tiše vyslovená, avšak neuvěřitelně bolestná rána přímo do Sakuřinýho srdce. Takže nikdy neměla ani tu nejmenší šanci získat Sasukeho srdce. O to hůř se teď cítila, že ho získal člověk, kterým vždy opovrhovala. Bolelo to. „Sakuro-“

„Odejdi,“ přerušila ho tiše, ale důrazně. „Jdi pryč!“ poslechl ji. Jenom e stavil v ložnici a všechny své věci poskládal do tašky. Pak v rychlosti odešel.

Sakura i nadále seděla na židli a jen ztěžka zadržovala slzy. Ale musela být silná, už kvůli Michiko.

„Mamí, kam tatínek šel?“ vešla do kuchyně jejich kouzelná dcerka.

„Šel… za strejdou. Tatínek šel za strejdou,“ odpověděla jí s uslzeným úsměvem.

„A kdy se vrátí?“ tentokrát neodpověděla. Vstala a přešla k plotně, aby Michiko neviděla její slzy.

Všechno se teď změní. Z ní se stane svobodná matka a Michiko uvidí svého otce jen jednou za nějakou dobu. Všechno bude jinak, ale snad je to tak i lepší.

„Jdi si hrát, Michiko. Až to tu dodělám, přijdu za tebou.“

Konečně se ocitl před těmi známými dveřmi. Najednou si však nebyl jistý tím, co dělá. Opravdu ho Naruto přijme, nebo ho nechá na ulici? Asi si s ním měl nejdřív promluvit. Co to s ním vůbec bylo, když dovolil, aby jeho nadcházející život záviselo na rozhodnutím toho blonďatého třeštidla? Odpověď byla jednoduchá, on však nevěděl, jestli je na ní připravený.

Zhluboka se nadechl a zaklepal na dveře. Pak rameno své tašky stiskl ještě pevněji a čekal. Neuplynulo však ani dvacet vteřin a dveře před ním se rozletěly. A ne jeho obličej se vrátil úsměv, když se mu naskytl pohled na Naruta oblečeného jen do volných kraťasů a s tmavým šátkem omotaným kolem krku.

„Zpátky z mise?“ usmál se na něj a odstoupil, aby mohl Sasuke vejít.

„Z dvojité mise,“ lehce pozvedl ruku s taškou, když vcházel. Narutův úsměv jako by se ještě rozšířil. „Tak kde mám ten volnej pokoj?“

„Žádnej není,“ nevinně se na něj usmál blonďák. „Budeš se muset spokojit s jednou mojí skříní v ložnici a půlkou postele,“ dovedl ho do místnosti, na kterou měli oba čerstvé, skvělé vzpomínky., Sasuke se spokojeně usmál, hodil svou tašku ke skříni, kterou mu Naruto ukázal, a přešel k blonďákovi, který se mezitím posadil na postel.

„A co teď?“ zeptal se s pokřiveným úsměvem, nahnul se k jeho obličeji a podepřel si ruce těsně vedle útlých boků.

„Teď bysme se mohli dohodnout na nájmu, co říkáš?“ chtivě si skousl ret a přitáhl si ho ještě víc k sobě.

„Jistě, to je nezbytné,“ souhlasil Sasuke a toužebně se zmocnil Narutových rtů.